Vracov leží na severní hranici lesní oblasti Doubrava, zvané jako Moravská Sahara. Katastr Vracova je rozsáhlý, sousedí s 13 obcemi, bezprostředně sousedícími obcemi jsou Bzenec, Vlkoš a Vacenovice.

Název Vracov je původu velkomoravského. Zásluhu o nové uspořádání Vracova je nutno připočíst královně Konstancii, která se zasloužila o zřízení kostela sv. Vavřince na nově vytýčeném náměstí.

Hospodářský význam vracovské obce byl v polovině třináctého století takového rázu, že Přemysl Otakar II. zapojil Vracov do nové správní organizace břeclavského kraje. Slibný rozvoj obce byl však brzy narušen rozvojem sousedního Bzence, rozloženém pod ochranou nového gotického hradu na strmém kopci nad náměstím a kostelem.

Tím se Vracov stává součástí bzeneckého panství. I přesto zůstal městečkem jako dříve a jeho obyvatelé byli měšťany.  Od roku 1517 se stal městysem. Obec měla svou vlastní pečeť.

Bouřlivé události patnáctého století narušily nejen život ve Vracově, ale i celého bzeneckého panství.

Populační poměry ve Vracově byly podle stavu z roku 1604 narušeny vpádem Bočkajovců na Moravu, kdy Bzenec a okolní obce byly vypáleny, obyvatelstvo pozabíjeno nebo odvlečeno do otroctví. Největší pohromy na obyvatelstvu ve Vracově způsobila první léta třicetileté války. Důsledkem bylo nové povolávání cizích osídlenců, z poloviny německé národnosti.

Významnou událostí pro obyvatelstvo byl nejen tereziánský robotní patent, ale i patent z roku 1770 o nuceném zakupování gruntů do dědičné držby, což mělo za následek odpoutání vracovských lidí od bzenecké vrchnosti.

Koncem 17. století došlo i ke vzniku vracovského kroje.

Rok 1848 přinesl Vracovu osvobození od feudalismu, skončila robota.

Obyvatelstvo v tomto období zažilo další ránu - epidemii cholery, která je značně zdecimovala.

Významným počinem byla pro Vracov stavba železnice - Privátní dráhy Ferdinandovy, kde si od sedmdesátých a osmdesátých let minulého století našlo práci i mnoho vracovských občanů. Železnice umožnila vracovjanům rozvážet svou zeleninu vlakem nejen po Čechách, ale i do Vídně, kde svojí kvalitou a chutí získala přednost i před zeleninou z Uher.

Prvním velkým úkolem pro vracovskou obecní správu po první světové válce byla elektrizace.

Osvobození po 2. světové válce se datuje na 18. dubna 1945, po ústupu německých vojáků 16.-17. dubna 1945.

V letech 1948-1949 byla provedena stavba reprezentační radnice.

Změny hospodářské, sociální, kulturní i stavební pozměnily tvář Vracova natolik, že od 1. ledna 1967 byl Vracov po 450 letech povýšen z městyse na město.